Balada letní

Ivo Jahelka

1:VzdAuch voněl senem, lDétem a sAexem,
před svatým JenEem v kDapličce smAek' jsem,
vzpomněl na Vénu z PrDostřední LhAoty,
cGo kvůli sDenu mEěl jen trampotAy,
kHmoníčkem VC#menci bF#mývaly dDěvy,
vdDmané, i s vAěnci, MHmarušky, EEvy,
dHmobýval tC#měla jF#mim tajným klDíčem,
kDmaždá ho chtAěla, zmHmámená chtEíčem.
R:JAinak vonDí sC#meno konF#mím, jDinak zamAilovanEým,
fAouká z polDí, lC#máska bolF#mí, nDevěř snům slAibovanDýmE.
2:Padala rosa, když Véna s Radkou
přes pole prosa kráčeli zkratkou,
znal Véna postup milostné lekce,
dívenky podstup překonal lehce,
jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly,
do sena v louce v objetí klesli,
už ruka vjíždí pod riflí slupku
a pohyb hýždí natřásá kupku.
3:Frontální systém postoupil zníží,
po nebi čistém mračna se blíží,
Jeřábek děda viděl to oknem,
dostal strach, běda, že seno mu zmokne,
vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu,
viděl už špatně a měl vadu sluchu,
kabát do deště popad' ze židle,
a v kůlně eště trakač a vidle.
4:Co se dál dělo, jaký byl vývoj:
na těle tělo v seně jak příboj,
a před tou kupkou bylo zřít dědu,
s vidlema v rukou z toho nedělal vědu,
i v dobrém bydle neztratil fortel,
mihly se vidle a stvrdily ortel,
pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem,
když vidle hladce mu projely zadkem.
*:ZpAíval jsem schválně nDa Vény pAočest,
jak origEinálně přDipravil Ao čest,
nHmebývá zvC#mykem F#mo noci pDrvé,
by chlDmap ztratil s křAikem pHmůl litru kErvAe.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:23.37+00:00
Výsledky hledání: